A není to málo, Antone Pavloviči?

V tomto týdnu jsem se přidala k výzvě holek z Mámami Zjednoduš svůj domov za sedm dní. Každý den jsme probraly jeden bod. Pro mě byly body hodně k zamyšlení a jsem ráda, že jsem výjimečně nebyla zbrklá a nehrnula se hned do akce. Potřebovala jsem si vyslechnout všechna témata, aby se mi poskládala v jeden pěkný celek, na kterém chci zapracovat. A nevymýšlím, jak mít vycíděnější troubu, ale jak si svůj domov vědoměji užívat a umět se z něj radovat. Pojďte se se mnou vrátit k jednotlivým tématům. Třeba se taky zamyslíte a váš domov se zase o kousek víc rozzáří.

PONDĚLÍ PROČ? To byla i moje první otázka. Proč jsem se vlastně do výzvy přihlásila? V domácnosti mi to celkem klape, všechno mám docela pod kontrolou. Jen si začínám uvědomovat, že toho na mě začíná být dost. Třeba je pravý čas zjednodušovat. Míšu a Markét mám ráda, budu poslouchat dál.

ÚTERÝ DOST! Druhý bod vyhlašuji svým tématem týdne a budu se mu nejvíc věnovat i v dnešním článku. Pro prvorozenou, hyperaktivní perfekcionistku není nic dost dobré. Nemá nikdy pocit, že už to stačí a nechce si přiznat, že i její den má pouze 24 hodin a její zásoba energie není nevyčerpatelná. Probírám si toto téma v hlavě od úterý a stále mám nad čím přemýšlet. Tady se s vámi podělím o svá DOST v oblasti úklidu.

Ložnice - Stlaní je pro mě automatické a nezabere skoro žádný čas. Povlékání už je skoro filozofická otázka. V době Covidu jsem právě díky Mámami začala převlékat povlečení každý týden. Věděla jsem, že tak mám postel stále čistou, ale necítila jsem ten sváteční pocit ze svěžích a voňavých peřin. Navíc jsem s návratem normálního režimu zjistila, že mi povlékání zabírá až zbytečně moc času. Nakonec jsem se vrátila k režimu jednou za čtrnáct dní. Netrávíme v posteli mnoho hodin, nenosíme do ní jídlo, a tak to STAČÍ.

Obývací pokoj je pro mě jednoduchý. Vyklepat a srovnat deky a polštářky, jednou týdně je vyprat a důkladně vysát gauče. Nádobí po kávě odnášíme hned, nikde nenecháváme nic povalovat. STAČÍ.

Kuchyň je na údržbu nejnáročnější, ale důsledná péče o ni se mi vyplácí. Základem je, že si nechávám volný prostor. Na pracovní ploše mám minimum věcí, a proto je hračka ji denně (i několikrát) otřít. Nádobí, které myje myčka, dáváme hned do ní, ostatní myju v průběhu vaření. Nejpozději večer je vždy všechno čisté. Plocha, nádobí i dřez. Přesně tak to vyhovuje a STAČÍ mně. Údržbu úložných prostor jsem se musela naučit improvizovat. Kdykoli se mi některý ze šuplíků nebo skříněk nelíbí, vyřeším problém co nejrychleji. Celou kuchyňskou linku najednou se mi podaří vymýt asi dvakrát ročně. Díky častějším zásahům v kritických zónách to STAČÍ.

Koupelna - Moje království! S chutí ji každý den leštím. Vana, umyvadlo, baterie a zrcadlo. Je to jen pár minut. Obklady myju v celé koupelně asi čtyřikrát za rok. Za vanou a umyvadlem je otírám mnohem častěji. Kdykoli vidím přischlé kapky. Tento systém je mi milý a STAČÍ mi to tak.

Povrchy - Jsem klikař! Nemáme moc zdrojů prachu, máme rekuperaci. Když se daří, a snažím se, aby se dařilo, otírám prach každý týden. Občas se stane, že vynechám. Dobrý trik je použití vysavače. Zbaví vás viditelného prachu, drobků a třeba i opadaných lístků z květin. I tohle mi STAČÍ.

Podlahy - Smečka dbá o moji fyzičku, vysávám denně. Někdy i dvakrát. Není to tak dávno, co jsem se naučila každý večer ještě rychle setřít kuchyň a obývák. Je to hodně znát. V celém domě vytírám jednou týdně. Líbilo by se mi, kdybych to zvládla dvakrát, ale na to mi teď nezbývá čas a síly. Nevypadá to u nás zle, a proto zatím STAČÍ.

STŘEDA JAK? Tady jásám, protože jsem se naučila, že způsobů, kterými se dá uklízet, je mnoho. Často vedou ke stejnému výsledku. Proto si vybírám, který je pro mě aktuálně ten pravý a nejlepší. Systém práce měním i pro oživení a zábavu.

ČTVRTEK RYTMUS potřebuji celý život. Uklidňuje mě pravidelnost a pocit, že mám svůj domov pod kontrolou. Podnikání mě ale naučilo, že změna je život, a tak se teď učím i divočejší tance, kdy jsou týdny, ve kterých zvládám jen úplné základy, ale stane se i to, že zůstanu část všedního dne doma a mám čas dohnat resty a vrátit domácnosti lesk. Kupodivu mě tento nepředvídatelný rytmus začíná i bavit. Nedovolí mi se nikdy nudit, udržuje mě ve střehu.

PÁTEK DELEGACE - Pátý bod je pro mě zdrojem velké pýchy a vděčnosti. Mám muže, který zvládne nakoupit, uvařit, s malou nápovědou i dát vyprat prádlo. Uklidit by uměl taky ( nejspíš líp než já), ale to po něm nechci, to je moje radost. Věřím, že i spousta jiných mužů to dokáže. Zkuste jim dát prostor a důvěru.

SOBOTA ODPOČINEK - Tady se Míša s Markét trefily. Odpočinek je mou slabou stránkou a zjišťuji, že i já musím někde dobíjet. Shodou okolností už týden hledám, kde vzít čas navíc. Už minulou neděli jsem psala, že velkým žroutem času je mobil. Snažila jsem se ho tento týden omezovat a vida! Krom času mám i víc energie a svěžejší náladu. Budu v tom pokračovat a vylepším to tím, že ušetřený čas využiju pro sebe. Čím se nabíjím? Posezením u kávy, ještě lépe, když je společné s mužem. Pomazlením se smečkou, pár stránkami z knížky. Budu se víc hýčkat!

NEDĚLE CO DÁL? Výzva je u konce, ale já jsem právě na startu. Co se u mě změní? Určitě budu víc přemýšlet, co dělám, kolik toho dělám, kolik toho dělat chci a jakým způsobem.

Moc děkuji!

vaše Veronika