Berličky a světýlka

Nikdo nebyl připravený, všichni jsme v šoku! Nejsem odbornice, abych vám radila, co máte dělat, co cítit a jak z toho ven. Sama se snažím, co můžu. Našla jsem si berličky a ty mi pomáhají trochu rozsvítit každý den. Třeba se vám některá z nich bude hodit a trochu se o ní opřete. Samozřejmě, některé moje pomocnice jsou z oblasti úklidu.

• INFORMACE hltáme a hledáme úplně všude. V prvních dnech jsem se v nich málem utopila. Neumím se odpoutat úplně, ale pomáhá mi i málo. V deset večer vypnout telefon a otevřít knížku. Daří se mi přepnout myšlenky na obsah knížky a lépe usínám. A až bude po vše (BUDE!), chtěla bych si tento rituál zachovat.
• POMOC. Dojímá mě, jak jsme se dokázali zmobilizovat a pomáháme. Vidím ale i ,,nebezpečí". Prosím, nevydejte se ze všech peněz teď hned. Ano, sobecky myslete i na to, abyste uživili sami sebe. Taky nezapomínejme, že tenhle prů...švih neskončí zítra, šetřeme prostředky i síly na to, aby pomoc mohla fungovat i dál. Na sociálních sítích se kdekdo ,,chlubí", kolik peněz a jiných prostředků poslal. Chápu to, že osobnosti s vlivem tak chtějí motivovat i ostatní a to je dobře. Jen se může stát, že někteří z nás teď prostě nemůžou, nemají a cítí se kvůli tomu mizerně. Místo sebeobviňování zkusme hledat jiné způsoby, jak bychom mohli být zrovna my užiteční, i když jsme švorc. Taky můžeme šetřit opravdu po Korunách a svou pomoc zaslat později. Jak už jsem psala, bude potřeba ještě dlouho.
• CO SE SEBOU? Konečně se dostávám k hlavnímu tématu článku. Jak se držím já, abych neseděla celé dny s mobilem v ruce a nebulela? 

PRÁCE! Zase a znovu děkuji všemu, co přispělo k tomu, že mám svou báječnou práci. Baví mě, těší mě, a proto se o ní můžu ,,opřít". Prostě se soustředím jen na to, aby bylo vysáto pod gaučem, nablýskaná koupelna, okna beze šmouh. Je to tak úlevné!

NETLAČÍM NA PILU. Energie nemám na rozdávání. Cítím se tak koncem zimy vždycky a lednový covid a současná situace tomu zrovna nepomáhají. Taky už za ty roky vím, že nemá cenu, abych se do něčeho nutila. Nehrnu se do celodenních uklízecích maratonů, protože přesně vím, jak by to dopadlo. Na konci bych byla vyždímaná a vzteklá, že se mi nedaří podle představ.

MALÉ PŘÍSTAVY. Držím se svých rituálů jako klíště! Asi ne náhodou jsem už během února vymyslela, že březen věnuji rutinám. Díky nim mám pocit, že mám aspoň něco pod kontrolou. Záleží jen na mně, jak bude každý večer vypadat náš domov. Líbí se mi, že můžu jít spát s pocitem, že v kuchyni je čisto a vše na svých místech, že si ráno umyju ruce v zářícím umyvadle a otřu je do čistého ručníku. Jsou to drobnosti, ale je jich dost na to, aby mi zlepšily den.

SRDCE DOMOVA. I ve svém věku umím sama sebe překvapit. Už s příchodem pandemie, která nás všechny taky šokovala, jsem se vrhla do kuchyně. A tentokrát se vrhám zase. Když jsou vody klidné a vše zalité sluncem, vaření a pečení mě příliš nevzrušuje. Snažím se u plotny trávit co nejméně času. Když přijde šok, bojím se, nevím, co nás čeká, najednou se ve mně probudí hospodyně, otevírám a nakupuji kuchařky, vařím a peču. Uklidňuje mě to, jen neptej se proč, nevím sám. Možná tak podvědomě uplácím manžela, který má z mých kuchařských přehlídek radost, aby se mnou ty zlé časy vydržel.

VEN! ,,Útěky" do přírody jsou dávno osvědčenou klasikou. Zaberou vždycky a psi jsou nadšení. Běhání mi letos moc nejde, ale neznamená to, že končím. Procházky jsou už několik desítek let mou láskou. Teď ale přibyl jeden skvělý pomocník. Cvičení s Joplin. Hyperaktivní psí slečna dokáže stáhnout veškerou mou pozornost jen na to, co spolu zrovna děláme. Její soustředěný pohled při poslušnosti mi dává jasně najevo, že bude pracovat tak, jak já budu ,,velet", a tak si nemůžu dovolit být mimo. Při obranách mám plné ruce práce. Jsem úplný začátečník a Joplin se narodila jako profík, a tak se ze všech sil snažím držet krok. Pokulhávám, těžce pokulhávám, ale snažím se a baví mě to.

Čím se podpíráte vy?

vaše Veronika