Dneska mi ty fóry nějak nejdou...

Měla jsem pro vás nachystaný odlehčený a veselý článek, ale zranění našeho největšího mazlíčka trochu zmrazilo můj smysl pro humor. Proto si napíšu článek hlavně pro sebe, pro radost. Třeba někoho potěším a motivuji.

Je pravda, že tohle téma mi v hlavě pobíhá v posledních týdnech taky často. Úklid, podnikání, zákazníci a já! 

To vše se snažím zkombinovat k radosti všech a občas je to docela oříšek.

ÚKLIDU jsem si už za život užila spoustu, ale přesto mě pořád nezačal otravovat a nudit. Taky se stále snažím zlepšovat a vymýšlet fígle, jak dosáhnout výborných výsledků s menší námahou. Ani ne tak kvůli své lenivosti. Ráda své triky předám dál, aby se lépe uklízelo i ostatním. Tuším, že nablýskaná domácnost pro mě bude vždy obrovskou radostí a motivací. Mám báječnou výhodu, že se nemusím kochat jen u sebe, ale vždycky, když opouštím domácnost zákazníků, ohlédnu se taky. Nejen pro kontrolu, ale především pro tu radost. Nejsem bezchybná, ale věřím, že klienti mou radost z práce pociťují ve svých domovech na vlastní kůži. Občas malinko zalituji, že musím vygruntovaný dům opustit. Nejraději bych si do vší té čistoty a vůně sedla, dopřála si kávu a spokojeně se aspoň hodinku rozhlížela :-)

PODNIKÁNÍ je slovo, které si pořád neumím spojit sama se sebou. Nemůžu uvěřit, že jsem v sobě nalezla tu odvahu a pustila se do toho na vlastní triko. Čekala jsem, že se vše brzo usadí a vlastně nepoznám rozdíl mezi životem zaměstnance a živnostníka. Teď už vím, že se to nikdy nestane. Jako vlastní šéfová musím práci odvést tak, abych se pod ní nestyděla podepsat. Už jsem zmínila, že rozhodně nejsem dokonalá, ale kdo je? Ze svých chyb se učím, díky nim se zlepšuji. Už od úplného začátku své ,,kariéry", ale pracuji vždy na 100%, abych nemusela mít výčitky svědomí, že jsem něco odflákla. Naučila jsem se mnohem líp přijímat změny, dokonce je mám snad i ráda, a snažím se nestagnovat a stále vymýšlet, kam povedou moje kroky dál, co můžu zlepšit, co nového nabídnout. Díky tomu se nikdy nenudím. 

ZÁKAZNÍCI Jsou a nejsou moji noví šéfové. Jako poctivá podřízená se jim snažím vyjít vstříc a úkoly plnit co nejlépe. Zároveň ale není pod prací jmenovka zákazníka, ale moje. Mám na klienty velikou kliku a zdá se mi, že panuje oboustranná spokojenost. Dostávám se jim hodně do soukromí, a i když většinou uklízím jen povrchy, jejich domovy mi toho o nich spoustu povídají. Poznávám jejich vkus na dekorace, čistící prostředky, knížky, často i vidím, co a kde nakupují. Je to pro mě veliký závazek a snažím se o to, aby se nikdy nemuseli cítit v rozpacích a měli naprostou jistotu, že poznatky o jejich domácnostech zůstávají jen u mě. 

JÁ jsem díky uklízení a podnikání taky hodně dospěla a zjistila o sobě spoustu novinek. Skoro do poslední chvíle jsem nevěřila tomu, že bych kdy dokázala stát na vlastních nohou a nepotřebovat ,,nad sebou bič". Naučila jsem se přijímat odlišnosti. Už nikomu tak tvrdohlavě nevnucuji, že jediný správný pořádek je ten můj, že vše musí lícovat! Jediný správný pořádek je ten, který vám bude vyhovovat! A snažím se takto vyhovět i zákazníkům, uklidit u nich tak, aby jim to doma prokouklo, ale nevrátili se do sterilního operačního sálu, pokud to není jejich přáním. Hodně pomalu a těžko se učím říkat i ne. Plný diář mi ale jinou možnost nedává. Zjistila jsem taky, že moje zásoby energie nejsou nekonečné a už se nestydím za to, že se kolikrát cítím unavená a nenaběhám toho tolik, kolik jsem zvládla při sedavém zaměstnání. 

Milý blogu, děkuji za prostor k vypovídání, milé čtenářky a čtenáři, děkuji za pozornost a doufám, že příště už bude vhodná doba na veselý článek.

vaše Veronika