Dva architekti pod jednou střechou
Za téma dnešního článku děkuji podcastu Chumelenice.
Věděli jste, že se lidi dělí na dvě skupiny podle toho, jak rovnají nádobí do myčky? Švédští architekti jsou precizní, vše je tam, kde má být. Mývalové na piku chvátají a ládují nádobí do myčky hlava nehlava. Tahle typologie se ovšem neomezuje jen na myčku. Ovlivňuje celé životy. V minulé epizodě se Markéta ptala, jestli existuje a může fungovat soužití dvou architektů. Zkusím to nejen jí ukázat na pár příkladech. A věřte, bude to dost i o uklízení.
Chvíli jsem dumala, kdo je u nás architekt a kdo mýval, ale mývala jsem neobjevila. Jen dva architekty v odlišných slozích. Každý máme svoje libůstky, které si vzájemně tolerujeme. Ani jeden z nás není dokonalý, ale nejde říct, že bychom věci házeli za hlavu jako praví mývalové. V něčem je to pro nás pomoc, v něčem si životy rozkošně komplikujeme.
Jak to vypadá v praxi? Co máme společného, v čem se naše slohy liší?
KUCHYŇ Potkáváme se tady hodně často, protože se o vaření dělíme. Shodli jsme se na systému rovnání koření podle abecedy. Oběma nám vyhovuje ,,inventář" visící na mrazáku. Myčka má svůj řád. Příbory jsou srovnané ve svých sektorech, talíře ve správném pořadí. Využití prostoru ale ovládá lépe manžel. Pořádek obecně máme oba rádi. Když vaří manžel, je to symfonie. Váze nestačí baterky, kousky, které mu odpadají od nože jsou prakticky okem neviditelné a všechny dokonale stejné. Když požaduji krájeni nahrubo, dočkám se alespoň toho, že nepotřebuji silnou lupu. Jídla jsou dokonale dochucená, ale rozhodně ne nudná. Kuchyň po manželově zásahu nevypadá jako po výbuchu, velmi se snaží po sobě uklízet. Tady naše stavební slohy naráží na drobné odlišnosti, ale většinou mi vůbec nevadí kuchyň dotáhnout do stavu ,,uklizeno v mém stylu". Moje jídla poznáte podle pestrosti tvarů zeleniny i masa. Na chuť si zatím nikdo nestěžoval, ale proti manželovi je to odvárek. Linka ale obvykle vypadá průběžně o něco lépe. Když vaříme spolu, je to dokonalé vyvážení našich slabých a silných stránek.
DEKORACE Můj muž je minimalista, který by pravděpodobně dokázal žít spokojeně i v holobytě, kde by nic nefunkčního a jen pro ozdobu neexistovalo. Nic takového by totiž jednoduše nepořídil. Sebe považuji také za dost minimalistickou a letos se můj minimalismus posouvá ještě dál. Narážíme na vyhazování. Manžel nerad vyhazuje něco, co už jsme si pořídili. On je asi trochu i jasnovidný a dokáže zhodnotit, co koupit, aby nám to dlouho a radostně sloužilo. Já jsem omylná, ale dokážu uznat, že jsem pořídila zbytečnost a zbavit se jí. To manželovi připadá jako plýtvání. Něco jsme zaplatili a teď ,,peníze vyhazujeme". Díky tomu svoje nákupy promýšlím čím dál pečlivěji a rafinovaněji. Kupodivu to přináší radost nám oběma. Já kupuji věci, které OPRAVDU chci a které mě potom dlouho těší a manžel vidí, že nevyhazuji vázu, kterou jsem kupovala minulý týden, tak je spokojený a čím dál lehčeji snáší moje nákupy.
KOUPELNA A WC čistění obstarávám já. Dobrovolně a ráda. Manžel mi ale nehází klacky pod nohy a nenadělá žádný velký svinčík. Po návštěvě toalety po něm nezůstávají stopy, koupelna není v dezolátním stavu. Špinavé prádlo hází do košů, i když občas potřebuje nápovědu, kam se kterým kouskem. Ručník úhledně visí na topném žebříku. V leštění baterií jsem u nás vítěz já.
ELEKTRONIKA A MODERNÍ VYMOŽENOSTI jsou doménou mého muže. Já bych si možná vystačila s Nokií 3310, to bych ale nebyla schopna sdílet náš nákupní seznam. Ano, máme aplikaci na nákupy. V ní máme rozepsané jednotlivé obchody, v obchodech položky a zaškrtáváme, co potřebujeme koupit. Manžel důsledněji. Jakmile vidí sáček od mouky, už ji ,,hází" do seznamu. Já ji mám v hlavě a házím ve chvíli, kdy se pokouším sesmolit nákupní seznam před návštěvou obchodu. Škoda, že mám svůj úklidový systém už dost v malíku a škoda, že jsem papírový typ. Manžel by mi totiž jistě dokázal vytvořit velmi propracovanou tabulku v Excelu, který já nemám příliš v lásce. Také pomocníky dokáže vybrat skoro mimozemské. Poslední dobou prováděl studii tyčových vysavačů. Shodli jsme se na dvou favoritech. Já jsem měla jasno, protože se mi jeden líbí víc. Manžel byl nestranný, ale před pár dny přišel s tím, že můj model vyhrál i po funkční stránce. Hurá! Nebudu mít ufo design denně na očích.
DOMÁCNOST A PÉČE O NÍ Na základech se oba shodujeme, i když jeden žijeme v gotice a druhý ve funkcionalismu. Uznáváme, že pořádek je snažší průběžně udržovat, než jednou za čas v potu tváře zjednávat. Já se snažím nosit účtenky z obchodů, aby mohly být zaneseny do našeho domácího účetnictví, manžel pokládá prkýnko. Oba uklízíme věci na svá místa. Oba rádi koukáme trochu dopředu a plánujeme.
JAK TO MÁME S MÝVALY? Jsou to pro nás nepochopitelní tvorové. Nikoho neodsuzujeme, ale ani jeden z nás by s mývalem asi nepřežil bez léků na tlak, srdce a nervy. Protože jsme oba architekti, dokážeme pochopit, jak nás některé neharmonické věci dokážou rozhodit. Já nehrabu do tabulek, manžel neskládá prádlo a je nám hezky. Občas u kávy si sdělujeme novinky ze světa mývalů a vzájemně si utíráme krůpěje ledového potu z čel. Jak někdo může jít do myčky pro čistý hrnek a při té příležitosti ji nevyklidit, když mu v tom zrovna nic nebrání? Proč si teda nenastavil odložený start tak, aby byla myčka hotová ve vhodnou chvíli? Ano, odložený start je náš kámoš a horlivě počítáme, aby stroje pískaly až ve chvíli, kdy máme možnost je obsloužit. Tyhle propastné rozdíly v mentalitách jsme ale schopni s mývalími přáteli rozebírat a obvykle se u toho dost nasmějeme a často vzájemně obohatíme. I mývalové občas využijí ,,architektonický life hack" a my architekti se umíme o trochu víc uvolnit a usnout s kapkou na vaně. Někdy!
A kdo jste vy? Architekt nebo mýval?
vaše Veronika