Jak se donutit uklízet?

Myslela jsem si, že o motivaci k úklidu už jsem toho napsala dost a dost, ale včera se mě Lucka zeptala, jak na to. Takže Lucko, díky a zkusím Tebe i ostatní zase trochu navnadit a povzbudit. Ideální by bylo, kdyby tahle otázka zmizela ze světa, kdybychom se k úklidu nemuseli nutit, ale uklízeli s chutí, minimálně automaticky a bezbolestně. Věřím, že je možné se do této fáze dopracovat a dostat se tak do úklidové nirvány. Připomíná mi to běhání. Začátky byly těžké a nutit jsem se někdy musela, ale když jsem si všechno srovnala v hlavě a na běh si zvykla, stal se pohyb mou vášní a kamarádem. 

• Nejdůležitější je najít si svůj vlastní důvod, který nás k uklízení dovede. Zase použiju příklad běhání. Poprvé jsem začínala běhat jen proto, abych zhubla. U mě očividně slabá motivace. Běhání bylo utrpení, nebavilo mě, ale v kombinaci s úpravou jídelníčku šla kila dolů. Jakmile jsem se cítila hubenější, motivace ubývala a na běhání jsem se zase na čas vykašlala. Teprve když jsem začala běhat po malých kouscích pro radost a proto, abych stačila životnímu elánu plánovaného psa, dostalo běhání úplně jiné grády.(pozn. autorky: Plánovaný pes nebyla Joplin, na tu se připravit nešlo, i kdybych okopírovala tréninkový plán Usaina Bolta.) U uklízení platí to samé. Funguje na vás chvála? Potřebujete ocenění za svou práci? V dnešní době není nic jednoduššího, než nafotit si ,,před" a ,,po" a pochlubit se na sociálních sítích. Věřte, že se vám pochvaly dostane. Minimálně na mých sítích nebo se klidně chlubte přímo zprávou mně. Já mám z fotek vždycky velkou radost. Na mě funguje faktor ,,hezkého žití". Potřebuji kolem sebe mít hezky, abych byla spokojená, takže opravdu uklízím pro sebe. 
• Další paralelou mezi začátky běhání a uklízení je kouzelné slůvko PRAVIDELNOST. Tušíte správně, že jsme vlastně zase u rutin. A nejen u nich. Ale mně už se tolikrát potvrdilo, že pravidelnost a návyky jsou opravdu klíčem k uklizené domácnosti a uklízení bez znechucení. Začátky nejsou vždycky jednoduché. Stejně jako u běhání. Zkuste ale sami sebe přesvědčit a vytrvat. Stanovte si pravidelné tréninky (Budu vysávat každý čtvrtek, otírat prach v úterý, mýt lednici v pátek před nákupem...) a dodržujte je. Chvíli se asi budete muset trochu hecovat a nutit, ale když vydržíte (nepapat), zlaté prasátko bude! Po čase si uvědomíte, že berete v úterý prachovku do ruky úplně automaticky a nenapadne vás, že by se vám nechtělo. Ještě později zjistíte, že když svůj trénink vynecháte, není vám to příjemné. Tréninkový plán si sestavte na míru. Třeba nebudete potřebovat stanovit konkrétní dny a bude stačit určit, že se vysává takhle často a wc myje takhle často. Pro začátek ale spíše doporučuji opravdu konkrétní plány a trochu striktnosti.
• Moc důležité je rozumné dávkování. Opovažte se vrhnout z nuly na maraton! Umřete! A neumřete-li, nebude se vám chtít uklízet (běhat) pěknou chvíli. Držte se toho, co už zvládáte. Když začínáte běhat s tím, že sto metrů je pro vás štreka, nevrhnete se asi rovnýma nohama do desetikilometrových tratí, ale budete pyšní i na uběhnutou ,,dvojku". Stejně přistupujte k úklidu. Zvládáte umýt nádobí, ale zbytek necháte tak, jak vám houbička zrovna upadne z ruky? Začněte umytým dřezem a uklizenou houbičkou, rozšiřujte na pracovní plochu. A pomalinku přidávejte tak, aby vás to nebolelo. Ano, výsledky nebudou bombastické v tom okamžení, ale za čas zjistíte, že váš domov prokouknul a ani nevíte, jak k tomu došlo. Taky jsem začala na třech kilometrech a ani ve snu mě nenapadlo, že někdy uběhnu půlmaraton. A najednou buch, bylo to tam!
• Zjednodušte si, co můžete! Oproti běhání si v úklidu tenhle luxus můžete dopřát, tak toho využijte! Velkou pomocí je snížení počtu věcí v domácnosti. Já jsem právě v období hledání svého nového minima a maximálně si to užívám. Méně věcí = méně uklízení. Tahle rovnice platí na 110%. Využijte moderní pomocníky. Ale s rozvahou. Přemýšlejte, jestli je pro vás zrovna tato vychytávka opravdu přínosem. V bytě plném koberců s vysokým chlupem se robotický vysavač nejeví jako nejlepší nápad. Stejně tak já bych asi netušila, co si počnu s tepovačem, když nemám koberce... Najděte každé maličkosti to správné místo, abyste ji vždy našli a aby byla rychle po ruce. Zjednodušení a úspora času k nezaplacení!
• Myslete také na to, že si svoje tréninky můžete ,,udělat hezký", zpříjemnit si je a dopřát si různé malé motivace. Při běhu na mě fungují nové boty. Přece je nenechám zahálet v botníku! Při úklidu na mě fungují nové hadříky, nové a voňavé čističe... Stačí drobnost, ale mám se na co těšit. Často není potřeba ani sahat do peněženky. Když vím, že vyšla nová epizoda mého oblíbeného podcastu a slíbím si ji k uklízení, nemůžu se dočkat, až se do toho pustím. Mám i svíčky, které nezapaluji jindy než k úklidu... Najděte si svoje malé motivátory. Pomáhají.
• Netvrdím, že je to úplně snadné, ale rozhodně to stojí za zkoušku! Když totiž překonáte počáteční obtíže, dostane se vám uklízení pod kůži a už vás nikdy nebude obtěžovat. A získáte i spoustu odměn! Váš domov prokoukne a bude vypadat stále fit a vy s ním. Nebudete se děsit před příchodem návštěvy. Nebudete nosit v hlavě nechutný a znechucující seznam toho, co ještě MUSÍTE udělat, protože budete spoustu úkolů plnit úplně bez přemýšlení. Nebudete doma pořád něco hledat. A může se přihodit i to, že dostanete i nejsladší odměnu. Vaše rodina se časem začne opičit a nechá se vámi ,,zinfluencovat" a začne udržovat pořádek s vámi, protože nebudou poslouchat věčné brblání, že udělali nepořádek, ale uvidí ve vás příklad toho, že jde uklízet s grácií!

Moc vám přeji, abyste se do uklízení nemuseli nutit!

vaše Veronika