Jako doma

Půjdu hezky postupně podle toho, jak často je třeba jednotlivé úkoly plnit. Určitě už také víte, že ty každodenní drobnosti (RUTINY) dělají domovu největší službu. Prach na lustru vám z bytu chlívek neudělá, ale zaneřáděná toaleta by ledaskomu mohla být celkem nepříjemná.

• V kuchyni už jsem jako ryba ve vodě a musím říct, že výzva 365x čistý dřez nakopla i mě samotnou. Vidět, že se nesnažím sama a že radost z omytého dřezu není jen moje odchylka v hlavě, to je k nezaplacení. Pro mě je ale čistý dřez až třešničkou na dortu. Vždycky nejdřív likviduji nádobí. Do myčky, omýt, otřít, uklidit. Nádobí zmizelo? Hurá! Mám volné pole působnosti pro hadřík. Otřu celou pracovní plochu včetně varné desky. Žádné drobečky u nás přes noc strašit nebudou. Péče o kávovar je drobná úlitba bohům za to, že si můžu denně dva až tři šálky černé, horké a hořké kávy dopřát. Na závěr už zmiňovaný dřez a kuchyň je zase k pokochání. K rutině v kuchyni počítám i jídelní stůl. Nenapadlo by mě od stolu vypadnout a nechat na něm použité nádobí. Ruce a nohy automaticky po jídle putují směr myčka. Večer stůl otřu. Pár vteřin a můžu hostit třeba královnu. Pořádek na stolech je pravidlem celého našeho domu. Až dopíšu tento článek, nenapadne mě odejít a nechat na něm hrnek od čaje a poznámkový blok. Konferenční stolek je příliš v dosahu demoliční smečky, a tak na něm hrnečky a talířky taky nenecháváme. To by bylo pořád střepů! Kuchyň je zpacifikovaná, smečka odeslaná do pelíšků a já se vrhám do zbytku rutin v přízemí. Vyklepu všechny deky z gaučů a hezky je narovnám zpět. Tím zároveň načerpám i čerstvý vzduch a energii. A to je nejlepší chvíle na to, chopit se vysavače. Za 15 minut jsou podlahy v přízemí téměř bez chlupů a drobků. V patře a na schodišti vysávám už během dne a v tomto prvním kole zběžně vysaju i přízemí. Hlavně v období výměny psích kožichů se luxování opravdu hodí. Nastává tichá fáze rutin. Vysavač odnesu do šatny (už se nedivím, že denně nachodím dost pater) a ještě rychle mopem protančím kuchyň, obývák a předsíň. Ano, i já jsem si myslela, že je to už moc, ale vidím, jak to podlahám prospívá. Vypadají opravdu mnohem líp, než když jsem se k nim s mopem dostala jednou nebo dvakrát týdně. A to nejsme žádní velcí ,,bryndalové". Teď už se v přízemí ale opravdu jen kochám a odcházím do koupelny. Tam jsem první na řadě já. Ano, i to jsem v průběhu let zjistila, každodenní sprcha není vůbec na škodu. :-) Sprcha, obličej, zuby, vše sklidit z vany, vyleštit zrcadlo, baterie, vanu a umyvadlo a jsem spokojená. Všechny tyhle každodenní radosti mi dohromady zaberou snad méně času než napsání odstavce o nich. Wc počítám taky mezi rutiny, ale u nás není potřeba každý den. Stačí třikrát týdně. A kdy uklízím ,,věci"? Kdy sbírám oblečení, propisky, lejstra, klíče, izolepy, sluchátka...? POŘÁD! Nedávám povalečům šanci. A musím vám říct, že řízení auta a důslednost ve vracení věcí na místo jsou dvě z nejdůležitějších dovedností v mém životě. Obojí chce trénink, trpělivost a periferní vidění, ale obojí se můžeme naučit skoro všichni. Než začnete shánět nejlepší čisticí prostředky, nejvýkonnější vysavače a nejdesignovější úložné systémy, naučte se vracet věci tam, kam patří a věci ukládejte tak, aby se vám snadno používaly i vracely. To ve vaší domácnosti udělá největší zázrak.
• Další level úklidu je ,,týdenní úklid". Tak nazývám úkoly, které dělám jednou, dvakrát do týdne. Nemyslete si ale, že se v pátek vrátím z práce po dvanáctém úklidu od pondělí a vrhnu se na to doma. Týdenní procedury si hezky rozkládám do více dnů. Čtvrtek je jasný. Ten patří kytkám. Už asi nejsem takový Monk, ale kdybych neměla pro kytky stanoven pevný termín, asi by chuděry zdechly. Utírání prachu bych ráda zvládla také každý týden, ale občas se stane, že vynechám. U nás to není velké drama, nemáme moc povrchů, na které by se mohlo prášit a taky se u nás práší málo. Ve všední dny se mi program různě mění, a tak nezvládám systém každodenního praní, ani nemám konkrétní den, kdy se praní věnuji. Někdy se mi podaří pračku a sušičku ve všední den zaměstnat, většinou ale peru hlavně o víkendech. O čistotu textilií doma se ale starám. Deky na gaučích měním spíš dvakrát týdně, jednou je minimum. To samé platí pro ručníky a utěrky. Tam samozřejmě hlídám, jak se tváří a voní, a když je potřeba, měním častěji. Povlečení peru jednou za dva týdny. Na každotýdenní povlékání jsem asi moc líná. Kobereček před vanou obvykle peru každý týden, i tady se občas stane, že občas vynechám. K týdennímu úklidu patří i důkladnější péče o podlahy. Protože při každodenním vysávání neodstraňuji všechny překážky, při ,,velkém" vysávání si dávám záležet. Vysaju důkladně pod pelíšky, pod naší postelí, nadzvedávám, co překáží. Hned po vysátí začnu řádit s mopem. Taky hezky do každého koutku. Schody jsem před nedávnem začala už pokaždé vytírat ručně a mám z toho radost.
• A dostáváme se zase o stupínek výš. ,,Měsíční úklid" znamená opakování po několika týdnech. Pro mě ideálně po čtyřech až šesti. Někdy ani dva měsíce nejsou průšvih. Možná proto, že to se smažením nepřeháníme a protože máme čistotu rádi a snažíme se při vaření nenadělat velký svinčík, stačí povrch kuchyňské linky otírat v těchto intervalech. U nás opravdu občas dva měsíce nejsou problém a nevidím, že by kuchyň byla výrazně špinavější. Vylezu i do nejvyšších sfér, otřu vršky skříněk, dvířka, zadní desku...Kompletní mytí obkladů v koupelně patří taky k těmto větším akcím. Pokud se nám povede zacákat obklady kolem vany za dva týdny, není problém je rychle otřít, ale abych šmrdlala obklady za pračkou co týden, na to už jsem lenoch. Při větším úklidu koupelny čistím taky odpady. Po několika týdnech myju i interiérové dveře. V normálních domácnostech trpí obvykle v okolí kliky, ve výšce rukou. U nás jsou šmouhaté ve výšce psů. 
• Blížíme se do velkého finále. ,,Jarní a podzimní úklidy", tak mi to teď vychází a vyhovuje. Opravdu do hloubek se dostávám tak dvakrát do roka. Myju okna, vyšplhám ke stropům za světly, vymývám a přerovnávám úložné prostory. Kuchyň, šatny... Při těchto zásazích obvykle taky najdu věci, které nás můžou opustit. A jestli chcete vidět, jak takový opravdu velký úklid může vypadat, máte letos příležitost. Na jaře a na podzim budeme uklízet spolu. V kurzech. A do jarního dua kurzů (rozdělila jsem jarní úklid na dvě části - vnitřní a povrchový úklid) se můžete ještě do středy hlásit ZDE.  Ani při velkých úklidech totiž nechvátám a neženu se do toho, abych všechno zvládla za víkend. Každý den kousek a za pár týdnů je domácnost jako ze škatulky a já stále svěží.
• Co mi při údržbě pořádku pomáhá a co mi šetří čas při uklízení? MŮJ minimalismus. Neumím nemít ,,nic", ale už jsem si docela pěkně našla své vlastní hranice toho, kolik věcí chci a můžu mít. Samozřejmě můžeme mít jen to, co se nám domů vejde. Ne nacpe, narve, vměstná! Vejde tak, aby to mělo své místo a nepřekáželo. Začátkem roku obvykle chytám ,,vyhazovací" slinu. Letošek není výjimkou, ale asi poprvé narážím na to, že svoje choutky nemám jak uspokojovat. Sem tam něco objevím a zbavím se toho, ale jsou to většinou drobnosti a není jich moc. Některé věci bych sama sice vystěhovala, ale manžel je chce zachovat a já ho respektuji. Nejsou to úplné zbytečnosti a on je někdy použije, i když já cítím, že bychom se bez nich obešli. Nejsem ale ředitelka naší domácnosti, žijeme a rozhodujeme tady oba.  Jestli vás taky chytají choutky minimalizovat, zkuste začít u drobností. Reklamní tužky, hrnky, trika, nepotřebné papíry... Někdy je to pověstné stokrát nic, co vám udělá hezčí domov. Zkuste přeměřit a přepočítat své zásoby. Stíháte vše spotřebovat? Neprochází vám jídlo, léky, kosmetika, čisticí prostředky? Jestli něco z těchto kategorií vyhazujete častěji, než se vám líbí, zmenšete zásoby.