Madame? Lesana? Konečně Veronika!

11.04.2021

Dlouho jsem žila v iluzi, že čistota a uklizeno = DOMOV. Drhnula jsem, hlídala každý drobek a pravoúhlé uložení předmětů, ale něco mi stále unikalo. Fly lady i Marie Kondo mi předaly hodně dobrého, inspirovaly mě v úklidu a díky nim jsem si vytvořila vlastní systém, ale... Možná to trochu naťukla kniha Žít s radostí, ale spíš se díky ní o mě téma DOMOV poprvé otřelo. Všechno mi začalo docházet, až po přečtení knížky Zamilujte si svůj domov. Budu na to přicházet postupně celý život, ale už si to budu vždycky užívat. Domov je z velké části ATMOSFÉRA. Ano, pořádek nám hodně pomůže, ale není to jediné, ani dokonalé dekorace nás nespasí. Je to souhra všeho...A dostáváme se k jádru. Domov jsme taky MY! Vůbec mi to nedocházelo, nenapadlo mě, že není jedno, jak jsem na tom já, jak vypadám, jak se cítím, že by to mohlo ovlivnit celý domov, ale je to snad důležitější než pohodlná postel. Když se zpětně ohlédnu, je až zarážející, jak moc se domov a paní domu zrcadlí.

První byt a obrovská snaha o dokonalost. Savo snad i v kafi a já se trapně snažila dělat barbínu. S blond hárem skoro po pas, v růžovém a vyhládlými 49 kily to na pohled asi fungovalo. Bohužel, já jsem tam nějak chyběla.

Bohémka v partě mladších lidí, která bydlela na intru a opravovala chyby uklízeček :-) I to jsem si se sebou zažila. Úklidu jsem v té době nemusela věnovat tolik pozornosti, ale můj pokoj se pořádkem trochu vymykal... A já si tenkrát odpočinula od bárbíny a hladu. Díky ségře! Vždycky na to budu ráda vzpomínat.

Startovní čára = první bydlení s mým mužem. Manžel mi ukázal, že se nemusím fintit a nechat si večer přepočítávat žebra, abych se mu líbila, to byl krásný krok. V bydlení jsem ale pořád usilovala o sterilní dokonalost, kterou jsem chtěla šperkovat dekoracemi, které se mi vlastně nelíbily. 

První dům mě pohltil. Byl to starý baráček, který potřeboval hromady péče a já se snažila, aby i v tom starém chudáčkovi bylo čisto. Pomalinku jsem ale začínala chápat, že i já potřebuji pozornost, aby to doma bylo fajn. Proto jsem se začala vracet ven. Na procházky, na kolo a časem si mě na svou stranu získal běh. Získává mě pořád, někdy lehce, jindy se koupu v bahně a kilometrech :-) Tehdy mi ale ještě spousta věcí nedocházela, jen jsem se snažila vypadat slušně v kanceláři, ale kostýmek jsem doma hned měnila za tepláky a trika ,,na doma dobrý".

Nový dům. Dostáváme se k současnému domovu a současné Veronice. S novým domem jsem začala růst i já. Nechtěla jsem domů ani k sobě pouštět zbytečné a nekvalitní věci a naučila se poslouchat sebe a ne cizí (módní) diktát. Asi proto je mi doma tak dobře. Mám kolem sebe věci, které mám ráda a naučila jsem se mít ráda sama sebe, i když mi není 25, 49 kilo už dlouho nevážím a nenechám se nacpat do žádné škatulky. Když jsem si tohle uvědomila, začaly se dít věci! Nejdřív jsem se stala ,,lesanou" a objevila kouzlo přírodní kosmetiky ( Klárko, děkuji za seznámení s Blueberryhill!). Dlouho jsem totiž žila v iluzi, že přírodní kosmetika je to, co se vaří různě na plotnách a je určená jen těm, které se NIKDY nenalíčí, neoholí a nevytrhají si obočí. To mě fakt nelákalo. Ale jak jsem byla překvapená, když jsem zjistila, že existují přírodní minerální make-upy. Zázrak! Tónované balzámy, které můžu používat i já, která má z čehokoli olezlé a vysušené rty. Že péče o pleť může být neuvěřitelně příjemná a fungovat. nakonec se líčím s velkou radostí a častěji než dřív.  Jak skloubit tuhle nově nalezenou ženu a domácnost, aby ani jedna z nás neskončila jako šmudla? V tom mi byly inspirací knížky o Madame Chic! Chtěla jsem si přečíst něco o organizaci domácnosti a úklidu a v knížkách jsem si našla víc informací pro sebe jako paní domu, která NEMUSÍ být ulítaná a ve flekatých hadrech. Postupně se tak ladím do verze lesní chic Veroniky. A bavím se tím, hýčkám a rozmazluji se!

Vaše Veronika

Původně měl být článek o knížkách, ale ty si můžete přečíst samy (spíš se jedná o ženské téma). Co jsem díky nim zjistila a kam se posouvám, se v nich ale nedozvíte, tak jsem se Vám vyzpovídala :-)