Můj mini deníčku

Moc děkuji za všechny odezvy na epizodu a zároveň i program Suchý únor 2024. Těší mě, že se zapojíte. Celý leden poctivě trénuji a zatím se daří. Přemýšlela jsem, jak si plnění výzvy usnadnit, jak to usnadnit i vám. A řešení jsem samozřejmě měla celou dobu pod nosem. Můj deník minimalisty! Co do něj píšu?

Občas klasický deníkový zápisek. Když mě popadne minimalistická inspirace, napíšu si pár poznámek. Proč vlastně minimalismus? Co mi přináší? Co je podle mě vlastně minimalismus? Jaké jsou moje současné minimalistické cíle? Chcete znát mé odpovědi? Věděla jsem, že ano!

Proč se mi minimalismus zalíbil? Přiznávám, nejdřív jsem na něj koukala dost povrchně. Líbily se mi volné plochy, tlumené barvy. Ano, přesně to je jen plochý obrázek minimalismu, jen jeho odraz v interiérovém designu. Ale co, každý nějak začínal a žádný důvod ke startu není úplně špatný. Jak jsem se ale dostávala k více informacím o minimalismu, chytal mě víc a víc. Neplýtvat, využít, co mám, ulehčit si péči o domácnost. A vizuální stránka domova v mém soupisu důvodů zůstává. Jen už ji pojímám trochu jinak. Je pro mě moc příjemné, žít v čistém, uklizeném a jednoduchém prostředí. Došlo mi ale, že milého pocitu ze svého domova nedosáhnu pouhým nakupováním minimalistických dekorací a nábytku v minimalistickém stylu. I takhle nazvané věci můžou domov hezky zahltit. Nejdůležitější pro tvoření mého doma tak je, aby v něm bylo tolik věcí, kolik zvládnu opečovat. Abych věděla, kde co máme. Abychom vše využívali a věci, které nejsou praktické, měli opravdu rádi. A teprve ve chvíli, kdy něco opravdu potřebujeme koupit, koukám na styl a vybírám přírodní barvy, jednoduchost, funkčnost. Tak se moje vnímání minimalismu posunulo.

Co mi minimalismus přináší? Prostor v domě, víc času, protože nemám tolik věcí, o které bych se musela starat, a snadněji se mi udržuje pořádek a čistota. A poslední rok už i nějaké drobné úspory. V odkládání peněz nejsem vůbec dobrá. I když už mi staroba klepe na dveře, teprve se to učím. Kdybych trénovala od mládí, myslím, že výsledky šetření by byly oslnivější. I tak jsem na sebe pyšná.

Co je podle mě minimalismus? Nežiju ve snech o holobytě. Mým dlouhodobým cílem je domov, ve kterém je vše využito. Domov, který je vzdušný a nikde se na mě nesypou věci. Domov, který se mi líbí i na pohled. A taky už vím, že to je s minimalismem stejné jako s hubnutím a udržováním postavy. Je to celoživotní práce. Ano, můžu za měsíc vyhodit kamion věcí a vyprázdnit domácnost na úplné minimum. Ale bez toho, abych se naučila rozumně přistupovat k nakupování, si nikdy tento hezký stav neudržím. Domov zase zanesu. Stejně jako by zafungovala drastická dieta. Dva měsíce budu přežívat z měsíčního svitu a kapiček rosy, ale potom vletím do cukrárny jak stádo splašených slonů. Na začátku jsem o tom nechtěla slyšet, ale minimalismus je životní styl. Naštěstí si ho ale každý může přizpůsobit tak, aby se mu žilo hezky.

Jaké minimalistické cíle mám? O všem už jsem vlastně psala na předešlých řádcích. Klidný domov, klidná hlava a přidal se i utěšenější stav bankovního konta. Nikdy jsem netoužila po bohatství, ale menší rezerva není špatná. Člověka nebudí ze spánku každý divný zvuk lednice, nemodlí se při každém praní, aby pračka vydržela…

Nejdůležitější zápisky! Deník jsem si zavedla hlavně kvůli zapisování věcí, které domů dotáhnu a věcí, kterých se zbavím. Zeleně označené jdou pryč, růžové přibyly. Stránky, které se hodně zelenají, jsou mojí chloubou. Nepíšu spotřební věci, to bych se upsala. Kosmetiku si kupuji jen takovou, kterou spotřebuji a obvykle měním kus za kus. Nic mi doma nezůstává jen na ozdobu. Čisticí prostředky spotřebuji, jídlo sníme, svíčky spálíme a od většiny si obal nenechávám. A co se mnou tohle psaní dělá? Když mám nutkání něco koupit, zasvítí na mě výstražná růžová. Potřebuji to, chci to tak moc, využijeme to? Kolikrát se zastavím a růžový zápisek nevznikne. A jak na mě působí zelené zápisky? Uvědomuji si díky nim, že vyhazování do popelnice taky není ideální cesta minimalisty. Prodej mi moc nejde, ale darovat se mi daří ledacos. V popelnici končí především věci ve stavu ,,styděla bych se je někomu dát".

Novinka roku 2024 Když jsem vyhlásila výzvu v roce 2022, hodně jste se ptali, jestli si budu zapisovat to, co nekoupím. Nezapisovala jsem. Bála jsem se, že bych v březnu všechno ze seznamu koupila. Letos už mám větší minimalistické sebevědomí a píšu si, cokoli mě napadne. Zápisků je dost. Kupodivu jsou to všechno věci, o kterých jsem přemýšlela už několikrát, na které mám spadeno třeba i roky. Takže ano, nakonec je asi koupím. Nebude to ale všechno v březnu. Díky tomu, že je vidím napsané modré na bílém, mám možnost si stanovit priority. Co koupím dřív? Na co potřebuji ušetřit? O co si můžu říct jako o dárek?

Mně deník opravdu pomáhá na cestě za minimalismem. Zkusíte si taky psát?

Vaše Veronika