Můj přítel Monk

Věřím, že si všichni pamatujete seriálového Adriana Monka. Protivného i roztomilého muže trpícího obsedantně kompulzivní poruchou. V televizi celkem zábavná figurka, horší je, když vám někdo takový bydlí v hlavě. Postupně se ho ale snažím krotit a poskytovat mu čím dál méně prostoru.

Zápasíme spolu třeba takto:

Monk : Veronika 1:0 Mou kolíčkovou nemoc už jste měli tu čest poznat. I když teď prádlo suším v sušičce, vím, že bych nedokázala pověsit modré tričko na zelené kolíčky.

Monk : Veronika 1:1 Vyhrála jsem nad Adrianem v souboji o organizační flexibilitu. Dřív nejel přes předem naplánované uklízení vlak, dnes už umím plány pružně měnit a ani to moc nebolí.

Monk : Veronika 2:1 Můj přítel mě stále nabádá, abych se snažila být ve všem perfektní a bezchybná. Za každou cenu! Ještě si chyby neumím moc odpustit a připustit si, že to se prostě stává. Za každou nedokonalost si nadávám.

Monk : Veronika 2:2 Adrian si myslí, že je žádoucí bydlet na operačním sále. Byly časy, kdy jsem mu věřila a snažila se dosáhnout dokonalé čistoty a pořádku. Trápil mě každý drobek a předmět uložený jinak, než geometricky přesně. Já chci uklizený domov, můj terorista Monk sterilitu a katalogovou dokonalost. I díky skvělé knížce Zamilujte si svůj domov jsem začala v tomto boji vyhrávat. Uklízím radostněji, doma je mi lépe a netrápím sama sebe prkotinami.

Monk : Veronika 2:3 Už jsem pochopila, že není možné udělat a mít vše hned. Učím se stanovovat si aktuální priority a některé věci nechat chvilku počkat. Začíná se mi dařit zvládat perné dny bez hysterie.

Vypadá to, že mám nad tím protivou teď trochu navrch, ale vím, že nesmím usnout na vavřínech. O svém životě bych ráda rozhodovala JÁ, nechci tuto výsadu přenechat Monkovi. Neznamená to, že se toužím stát bordelářem (pardon), naopak, chci si umět úklid a jeho výsledky vychutnávat, ne hledat chyby.

Vaše Veronika