Ranní nebo noční?

Kdy se vám uklízí lépe? Jste skřivan nebo sova? Já jsem spíš sova se skřivany v domě. Manžel je ráno obvykle nesnesitelně živý. Jaké výhody má noční pták v uklízení? A co mají lepší ranní ptáčata?

SOVY v první řadě nikoho neobtěžují ráno svými aktivitami a veselými náladami. Už to je velmi záslužné, nemyslíte? A teď bez legrace. Naučila jsem se přes den normálně fungovat, ale když je období, kdy spím několik týdnů trochu míň, moje soví já je trochu výraznější. Dopoledne jsem automat. Odpoledne skomírám, občas mi na gauči i spadne hlava. Kolem osmé hodiny večer ale začnu pociťovat nutkání k pohybu. Jako by mě volaly hadříky a mopy. Síly se mi vrací a zrak se zaostřuje. Nepořádek! Nutno zlikvidovat! Vyšlu smečku do pelechů a pustím se do díla. Do postele se poslední dobou dřív než v jedenáct nedohrabu, o víkendech nestíhám půlnoc. Často jsou moje večery opravdu fajn. Všude ticho, večerní vzduch pro mě má svoje kouzlo. Mým štěstím je, že nebydlíme v paneláku. Sousedi by asi vysavačovou symfonii neocenili. Moc ráda si ke svému večernímu řádění zapaluji svíčky. Navozují pocit relaxace. Já vlastně nemyju nádobí, neuklízím obývák, nevytírám podlahy! Já si užívám wellness! Před odchodem do koupelny se nezapomenu pokochat.  Přiznávám, i mně se někdy stane, že soví geny nefungují a nejradši bych sebou flákla do postele už v devět se psy. Vím ale, že ráno by nastala pohroma! Jestli nevíte, v jakém rozpoložení se budí sova, zkusím vám to malinko přiblížit. Představte si medvěda. Starého, samotářského, hladového. Hodně rozmrzelého. Ano, to je moje dobré ráno. Medvěd miluje svůj pořádek. Pomáhá mu zvládat nenálady. Nenálady má medvěd vždy po zazvonění budíku. A teď medvěd vyleze z peřin, svalí se ze schodů a zahlédne nepořádek. Medvěd sežere celou rodinu, hajného i náhodné kolemjdoucí! Už začínáte chápat moje večerní rituály? Medvěd, který se probere do uklizeného, sice není veselý Míša Kulička, ale nikoho neohrožuje na životě.

SKŘIVANI Začnu pravdou. Nemám ráda ptactvo. Bojím se pařátů a zobáků. Zpívání mi nevadí, ale ať se ke mně ta zvířata nepřibližují. Nemám ráda ani svého manžela. Teda, abych to uvedla na pravou míru. Manžela mám ráda moc a moc, je to můj poklad, ale v neděli v 6 ráno nesnáším i poklady. Poklady, které mluví, jsou na zabití. ,,Zlato, jdeme běhat?" ,,Měli bychom vstávat." ,,Podívej, venku je tak hezky." MLČ!! I mně se ale výjimečně povede hezké ráno. Jednou, možná dvakrát za rok. A to vám je nádhera! Obvykle to bývá v den, kdy jedeme na výlet nebo stanujeme. To se pak kochám okolím a často prohlásím: ,,Dnes je krásně. na světě." A myslím to úplně vážně. Jestli tohle ranní ptáčata prožívají často, docela jim závidím. Když se mi povede hezky odstartovat den doma, cítím se jako víla, i když s nadváhou a trochu ochrnutá. Práce mi jde od ruky, položky z to do listu odškrtávám systematicky jednu za druhou a nemám vlastně ani pocit, že bych se nějak předřela. Odpoledne se naopak často přistihnu, že zase zpytuji svědomí a mám pocit, že jsem ještě nic neudělala. Při hlubším prozkoumání ale zjistím, že za mnou je vidět kus práce. Nádhera. Nemůžu ale posoudit, jak se cítí skřivan s přicházejícím večerem a nocí. Ano, bývám někdy unavená, ale únava na mě neleze večer. Neumím si představit, že bych nádobí po večeři myla každý večer na sílu. I proto stále opakuji: Nastavte si svoje uklízecí návyky podle svého rytmu. Věřím, že skřivan raději večer zapluje do peřin a ráno nebude ohrožovat rodinu na životě, ale v klidu a s písní na zobáčku uklidí a připraví domov k fungování. Často čtu, že skřivani milují své ranní chvilky. Vstanou první, stihnou toho spoustu a rodina se vymotá z peřin později. To já neznám. Možná je to podobné mému večernímu řádění. 

Jak jste na tom vy? Ranní nebo noční aktivity? Napište mi.

vaše Veronika