SEDM

Kdo si u nadpisu vybavil Brada Pitta, je na správné stopě. Dnes probereme sedm smrtelných hříchů, které tropíme při snaze o úklid. Ale aby článek nebyl temně hororový, mám pro vás připravené nápady na nápravu.

1) ODKLÁDÁNÍ úklidu na "až". Až bude hezčí počasí, omyju okna. Když je zamračeno a mrholí, můžete se do toho klidně pustit. Já okna myju téměř v každém počasí. Zásadní problém je mráz. Protřídím skříň, až budu mít víc času. Nestíháte (dlouhodobě) nějaký úkol kvůli nedostatku času? Nemáte dvě hodiny na úklid? Já taky ne, proto DROBÍM! Mám dvacet minut? Vytřídím trička, další volnou chvíli věnuji svetrům... Uklizeno tady budeme mít, až děti vyrostou. Nevydržela bych 20 let žít v nepořádku. Dělám co můžu za podmínek, které zrovna mám. Děti budou vždycky trochu zdrojem nepořádku a špíny. Jen se s věkem mění styl zaneřádění. Batole pokape stůl omáčkou, puberťák nastřádá v pokoji deset špinavých talířů... Neodkládejte! Přizpůsobte své snahy aktuálním podmínkám a dělejte, co je zrovna ve vašich silách a možnostech.

2) OBVIŇOVÁNÍ ostatních nebo okolností. Manžel a děti jsou bordeláři, já za nic nemůžu. Jasně! Tak jednou zkusme zamést nejdřív před vlastním prahem. Uklidit si ve svých věcech. Jít příkladem a zkulturnit i společné prostory (kuchyň, vana, wc...). Klidně nechte dětem jejich "zahnojený" pokoj a partnerovi nehorázně chaotickou skříň. Tím, že se vrhnete do svého a společného, uvidí i oni změnu k lepšímu. Když dokonce (A to je těžké!) zvládnete nereptat, ale budete se hlasitě radovat ze svých pokroků, máte celkem slušnou šanci na to, že se od vás inspirují.

3) VELKÉ ÚKLIDY! Čtete správně. Velké ( a hlavně málo časté) úklidy jsou zabijákem uklizeného domova. Uklidíte jednou za měsíc. Sedřete se kvůli tomu jako koně. První týden jste na rodinu nepříjemní, když se na něco jen křivě podívají a neustále je varujete před tvorbou nepořádku. Zbylé tři týdny se nepořádek jen stupňuje. A jedete znovu. Pravidelný úklid po menších soustech udržuje domov ve snesitelném stavu konstantně. Navíc počítá s tím, že se doma žije a nepořádek vzniká. Konkrétní příklad nápravy vám teď píše článek. Bývala jsem ta nervózní pruda, co rengenovým zrakem pozoruje, jestli manželovi z rohlíku neupadnul drobek, protože byla sobota a v pátek jsem vysávala... Další pátek daleko, ale chci mít přece doma hezky. A dnes? Pojďte, drobte, pelichejte! Luxuju denně a nic mě nemůže rozhodit. Nikdy bych dům v čistotě neudržela, i kdybych celou smečku třikrát denně bičovala. Chlupy a drobky prostě jsou. Ruce, nohy a vysavač taky. Mám svatý klid. Stačilo si vysávání usnadnit. U mě zafungovala domácnost bez koberců a tyčový vysavač. Jinde pomůže robot.

4) NAKUPOVÁNÍ. Především to bezhlavé. Jestli nakupujete a nevíte, kam věci uložíte, bezpodmínečně sklouznete k nepořádku. Dokud nevymyslím umístění, nekupuju. Fakt!  Funguje to parádně. A dá se tak docela i ušetřit.

5) HROMADĚNÍ VĚCÍ. Navazujeme na předchozí hřích. Nakupujeme a ničeho se nezbavujeme! Zával!! Katastrofa na obzoru.Pravidlo jedna věc domů, jedna z domu udrží rovnováhu. Jestli se vám aktuální stav nelíbí a cítíte se zahlcení, nastavte si poměr příchozích a odchozích věcí ve prospěch "vyhazovů".

6) PUNTIČKÁŘSTVÍ je úkladný vrah! Nutí nás vzdávat pokusy o úklid, pokud do nich nejdeme s jistotou, že bude dokonalý a kompletní. Ano, uhodli jste. Nebude nikdy dokonalý a kompletní. Udělat cokoli a jakkoli je krok k pořádku. Každy malý uklizený koutek je výhra! Z malých koutků se umí vyklubat domov uklizený na 95% bez velkých bolestí a stresů. Věřte mi, uklízím kousíčky už dlouhé roky a náš dům považuji za slušně uklizený téměř stále.

7) BRÁT ÚKLID ZA "VOPRUZ", podřadnou a zbytečnou práci. Tenhle přístup vás zakope zrovna šest stop pod zem. I tak banální věc jako uklizený domov ovlivňuje spoustu sfér našich životů. Když jsme doma spokojení, ovlivňuje to i naše výkony v práci. Když je doma průběžně uklizeno, najdeme mnohem víc času na zábavu. I tady vím, o čem mluvím. Když jsem žila v (nuceném) nepořádku, byla jsem zoufalá a trápily mě psychosomatické potíže. V čistém a vzdušném domově kvetu!

Jak moc hřešíte?

Vaše Veronika