Využijte solární pohon

14.03.2026

Málokdy ode mě uslyšíte nebo budete číst radu, abyste se do úklidu vrhli neorganizovaně jako divá zvěř. Proč o tom dnes budu básnit? Protože se vrátilo slunce a to umí pořádně roztočit pohyb v domácnosti.

  1. Protože jarní slunce neodpouští a ukazuje všechno zimní lenošení a odkládání úklidu. Všechny ty šmouhy, skvrny a v šedé zimě neviditelné vady na kráse mého domova mě dovádí k běsnění líté šelmy. Slunce vykoukne a já už lítám v jeho stopách a likviduju všechno, co mi ukázalo. Okna tedy ukazuje dost naléhavě, a tak veřejně slibuju, že se do nich co nejdřív pustím. Psí ťápoty na podlaze mě zase utvrzují v tom, že mop nepoužívám přehnaně často. Naopak, občas se donutím otisky své smečky zlikvidovat i dvakrát za den. Staroba mě pomalu učí, jak se se slunečním žalováním vypořádat líp než depkou a označováním se za bordelářku. Zdravě se naštvu a chyby napravím. Méně bolestivá cesta, která má hezké výsledky.
  2. Totéž slunce mi dodává tolik energie, že bych mohla skály lámat. Jestli jsem v lednu a únoru horko těžko zvládala svůj základní program a ještě potřebovala šlofíky, v okamžiku návratu slunce jsem třikrát výkonnější a dokážu se pořádně usmívat na svět. Najednou si sednu k diáři a plány se rýsují na papír s takovou lehkostí a vše do sebe zapadá jako úžasná stavebnice. Uvařit, uklidit, nakoupit, vyprat, výlet, práce, psaní a podcast? Všechno jde! Ani sluneční energie ale není nekonečná. Už jsem párkrát dojela na to, že jsem lítala moc vysoko a celkem brzo dopadla tvrdě na pusu. Vyždímaná jako hadr! Nepotřebuji žádné velké dovolené a dlouhé hodiny spánku. Jen si musím občas naplánovat den, kdy nemusím hlídat každou minutu, protože jsem v záchvatu úžehu naplánovala zase program do poslední vteřiny.
  3. Nejhorší jsou kurzistky! Ty když osvítí, je zle! Taková nabitá kurzistka, to je totiž neřízená střela, která spolehlivě zasáhne moje citlivé úklidové srdce. Běda, jak přede mnou (zvlášť na jaře) začne vypisovat, jak jí úklid odsýpá a kolik toho stihnula! Najednou slyším klepání na dveře! A hele! Hanba mě přišla fackovat! Nastavím i druhou tvář a chápu se náčiní.

Nepůsobí na vás slunce jako nabíječka? Možná se špatně připojujete. Já nejvíc sil nasaju kolem poledne. Slunce se opírá do oken našeho milovaného domečku, doma je letně teplo a já otevírám balkonové dveře dokořán. Svěží vzduch je jako kabel, který vede energii ze slunce rovnou do mých žil!

Také se cítíte jako nesmrtelní hrdinové? Nebo trpíte na jarní únavu?

Vaše Veronika