Zapomeňte na rutiny!

Chápu, že si říkáte, že už jsem se definitivně pomátla. Roky vám tady cpu rutiny jako modlu a dnes nařídím zapomenout. Je to samozřejmě malinko jinak. Víte, jak poznáte, že jste se stali mistry v některé z rutin? Jednoduše. Děláte ji tak automaticky, že si ani neuvědomujete, že ,,pracujete". Celý týden jsem se snažila nad rutinami víc přemýšlet, uvažovala jsem, jak vám dnešní článek naservíruji, aby nebyl stejný jako některý z předchozích na toto téma. V duchu jsem si odříkávala seznam rutin a pořád jsem se nemohla dopočítat, míchalo se mi všechno dohromady. A v tu chvíli mi to došlo! Dokonalá rutina je ta, na kterou zapomeneme.

Popelka je u mě rutina, která je vlastně nejdůležitější, a když není zažitá, je to v domě nejvíc vidět. VRACET VĚCI HNED NA SVÉ MÍSTO! Člověku dá docela zabrat, než si zvykne, než se naučí nic za sebou netrousit, nikde nic nenechávat povalovat. Někdy se i zdá, že tahle rutina zdržuje a brzdí naši kreativitu. Je to ale úplně naopak. Času díky tomuto kouzelnému zvyku ušetříte spoustu. Schválně jsem teď pozorovala, kolik věcí během dne použiju a zase hezky jdu a vrátím. Když jsem si představila, že bych je nevracela, byl to za jediný den docela pěkný chaos a úklid by zabral pár desítek minut (odhaduji 20 - 30). Obrovskou výhodou je, že skoro nikdy nemusím nic hledat. Vím, kde co je. Na svém místě, přece! Mnohokrát jsem zvládla manžela navigovat po telefonu, aby našel to, co potřebuje.

Železná košile Stejně tak zažitý mám úklid stolu. Než od něj odejdu, sesbírám nádobí, papírky, propisky a cokoli jiného, co na stůl nepatří. Pokud je viditelně ,,použitý" (drobky, skvrny..), rychle ho otřu vlhkým hadříkem. Pár vteřin a je to! Stůl je připraven na další jídlo nebo práci. Nemusím před večeří lítat a sklízet snídaňovou sadu a talíře od oběda.

Dobré ráno! Stlaní postele je u nás bez debat. Stlala jsem celý život a stelu dál. Dokud je postel rozhrabaná, mám pocit, že den ještě tak úplně nezačal.

Lázně si můžete užívat i doma. Každá! Opravdu každá koupelna působí mnohem luxusněji, když je čistá. A její ,,přelíznutí" hadříkem nestojí moc sil ani času. S oblibou říkám, že i zubům věnuji víc energie a minut.

Proměna mého vztahu ke kuchyni stále probíhá. Nechápu proč, ale mám ji čím dál víc ráda a odráží se to i na chuti k úklidu. Nádobí už není horor, vaření přežívám a někdy si ho i užívám. Závěrečné zahlazení stop hadříkem je jako sladká tečka. Byl to ale dlouhý proces a náš vztah je stále trochu křehký.

Pomocníci Jasně, je ideální, když se zapojí rodina, ale když zrovna všechno zůstane na vás, jak si pomoci? Jak se snadněji dokopat k těm úkolům, které nakonec nezaberou víc než pár minut, ale nám se zrovna chce lebedit na gauči.První pomoc je v hlavě. Uvědomím si, že za pár minut si můžu lebedit zase a v uklizeném. Když hlava stále stávkuje, nasadím těžší kalibr. Pustím muziku, zapálím svíčku a hned je to lepší. Dělám si taky radost hezkými pomůckami. Jak potěší taková pumpička na prostředek na nádobí! Jak hezky se otírá nádobí pěknou utěrkou. Když mám prostředek na podlahu, který mi voní, hned vytírám raději. Všechno tohle je povolený doping. Využívejte ho, jak jen můžete, aby pro vás byla práce radostnější.

Přeji vám, abyste taky na své rutiny zapomněli a cítili se doma stále jako v bavlnce.

vaše Veronika