Zamilujte si svůj domov

Do čtení této knížky od sester Michaely Kramolišové a Markéty Popovičové jsem se pouštěla s velkou zvědavostí a lehkou obavou. Měla jsem trochu strach z psychologicky navoněných a otřepaných frází. Byl zbytečný! Vzhledem k úctyhodnému počtu dětí, které dámy vychovávají, jsem se bála ,,mamynkovského" stylu. Jak mile mě překvapilo, že se na potomky nevymlouvají a nenabádají k rezignaci a čekání na ,,až vyrostou"! I když žijeme úplně jiné životy, prokývala jsem se knížkou jako plyšový pejsek, kterého vídáme za zadními skly aut. Autorky mi velmi často mluvily přímo z duše.

Pojďte se mnou knížkou trochu zalistovat a přivonět k její milé atmosféře.

• Potěšilo mě, že kniha neslibuje jednorázové, instantní řešení. I já cítím, že domov nejde udělat, a pak v něm už jen ,,sedět". Je to celoživotní dílo, které se nám mění před očima tak, jak se mění naše životy. A my máme proč být hrdé, že jsme se, každá po svém, do tohoto velkého projektu pustily. Naučme se domov si vychutnávat a užívat, včetně té práce na něm.
• Rutiny! Ach! Jako bych četla tento svůj článek, ale hezky okořeněný vysvětlením, že rutina je náš pomocník, ne každodenní žalář.
• Rozpisy, tabulky a plány! Hurá, nejsem v tom sama! I když to může vypadat podivínsky, pokud dáte věcem řád a budete důsledná, stokrát se Vám to vrátí. Vše bude plynout hladce a všichni budou vědět, co se bude dít a jaký podíl na to mají mít.
  
• Méně znamená více! Písmena v této kapitole jsou v krásném souznění s mým přístupem k věcem a udržování pořádku! Nezahlcujme se harampádím! Dopřejme si luxus vlastnit jen to, co máme opravdu rády. Nesysleme!
  
• Pomocníci! Vděčnost za moderní vychytávky pociťuji každý den. Psala jsem o nich zde.
• Kapitola ,,Zveme vás na návštěvu. K vám domů" mi vzala dech. Tomu říkám být naladěny na stejnou vlnu. Vždyť o tom píšu taky! Třeba tady a tady.
• Spokojená žena, spokojený domov. To je pro mě tolik aktuální téma! To, že se náplní mých dnů stalo především uklízení a velmi často pracuji o samotě, pomalu ale jistě vedlo k zanedbávání zevnějšku. Najednou jsem v zrcadle potkávala orvaného polochlapa. Znovu se učím být ženská a upravená. Jak je pěkné cítit oblíbený parfém i ve všední dny a v zrcadle vídat solidní paní na uklízení v pohodlném, ale lidsky vypadajícím oblečení. Místo tepláků legíny nebo dobře padnoucí džínsy, místo trik, která jsou zralá na popelnici, košile nebo trika s mnohem čerstvější vizáží.
• Vybavuji si jen dva okamžiky, kdy jsem s ,,mámami" nesouhlasila. Nemám ráda koberečky a jiné textilie na toaletě. Vím, že se dají prát a udržovat čisté, ale prostě z nich nemám příjemný pocit. Mým šálkem kávy není ani chystání si věcí na snídani na linku už večer. Z toho bych byla nervózní. Snídani mám den dopředu už v hlavě naplánovanou, ale ráda večer kuchyň opouštím opravdu ,,vyklizenou". To jsou ale jen malinké detaily. Celkově mě kniha naprosto nadchla, pohltila a motivovala k dalšímu tvoření domova.