Moc děkuji za všechny odezvy na epizodu a zároveň i program Suchý únor 2024. Těší mě, že se zapojíte. Celý leden poctivě trénuji a zatím se daří. Přemýšlela jsem, jak si plnění výzvy usnadnit, jak to usnadnit i vám. A řešení jsem samozřejmě měla celou dobu pod nosem. Můj deník minimalisty! Co do něj píšu?
Nový rok přináší na blog nový projekt. Nazvala jsem ho Anonymní uklízečky. Připojí se v něm ke mně jedna čerstvě závislá uklízečka. Pro zachování anonymity jí říkejme paní Lenka. Budeme s vámi sdílet strasti a slasti uklízení. Začínáme vzájemnými rozhovory. Každá jsme vymyslely tři otázky.
Pít? O alkoholu vánoční článek opravdu nebude, ale srovnání kocoviny a stavu spousty lidí po vánočních přípravách se vyloženě nabízí. Přiznejme si, kdo patří mezi šťastlivce, kterým se kocovina vyhnula obloukem? Nebo snad mezi moudré, kteří kocovinu nikdy nedopustili? Já bez ní žiju spokojeně už skoro čtyři roky. Vím, kdy mám dost a to je obrovská...
Letos experimentuji a poprvé si dopřávám advent v klidovém režimu. Trochu nuceně. Obvykle je pro mě jednodušší omýt dvacet oken a uklidit celý dům než strávit den na gauči. Nevím, čím mě v nemocnici nadopovali, ale zatím se nepouštím do větších akcí. Nemám do nich ani chuť. Dnes se s vámi chci podělit o své nové zážitky a zkušenosti, které...
Hned na začátku článku si vyjasníme situaci. Můj muž patří k těm, které si ženy vzájemně závidí. Vaří, chystá svačiny, nedělá nepořádek a spousta dalších superlativů mě ještě napadá. Úklid u nás doma jde ale trochu mimo něj. Mou vinou. Možná už jste postřehli, že uklízení je moje vášeň. Proto k němu manžela nepouštím. Teď mu ale na pár dnů...
Myslím, že o mně už víte, že nejsem žádný velký mazač medu kolem pusy. Netleskám manželovi za každý otřený kus nádobí, nevykřikuji ,,AMAZING" nad omytou wc mísou. Poslední dobou si ale všímám, že chválou se šetří nějak moc. A pochválit sám sebe? FUJ!! Hezky si za jakýkoli výkon rovnou naplivat do obličeje. Sebevědomí aby člověk taky hledal lupou!...
Dostala jsem malinko vyhubováno, že o udržování pořádku píšu skoro pořád, už to asi všichni umíme, ale co když je naše domácnost ve fázi VELKÝ ŠPATNÝ? Někde a někdy se to zvrhlo, věci a špína nás přepraly a zavalily. Buďte si jistí, že průšvihy se nedějí jen v ,,Máte doma uklizeno". Jak z toho ven? Nečekejte článek o zázračných čističích....
Každý máme nějaké překážky a hendikepy v úklidu. Moc dětí, málo místa, moc věcí, nezkušenost,... Ale pojďme si šetřit energii. Místo skuhrání a vypočítávání toho, co nám v úklidu brání a jaké výhody mají ostatní hledejme cesty, jak překážky překonat a s úklidem se popasovat? Chcete mít uklizeno? Tak do toho. Bez kňourání, s chutí!
Pořádek máme rádi snad všichni. Kdo ale může říct, že opravdu rád uklízí? Já! Ale nebylo to tak vždycky. Po uklizeném domově jsem toužila hned v první garsonce. A tak jsem lítala, stresovala se, nadávala, nesnášela jakýkoli drobek. Neuklízela jsem pro svou radost, ale abych měla byt tak, ,,jak má být". Studovala jsem, měla dost brigád a o zábavu...
Když se pustíte do minimalizace vašeho domova, nevyhnete se přemýšlení nad věcmi, se kterými se pojí emoce a vzpomínky. Je to nejtěžší kategorie a mnoho z nás má problém se takových upomínek zbavovat. Nemyslete, ani já nejsem výjimka. I já nad některými drobnostmi skoro uroním slzu. Taky netvrdím, že i když chceme být minimalisty, nemůžeme si nic...